Osudu naproti
Když jsem zakládal tyto stránky měl jsem především v úmyslu zaznamenávat a psát o štěstí i o neštěstí, o osudech lidí a ptát se proč se tak děje, proč chvíle nekonečné radosti střídá osudová bolest a trápení.
A pak, najednou, vás osloví lidé a svěří se se svým trápením a prosí o pomoc tak jako manželé Vaňáčovi. Člověk by si řekl, lidi, jak já vám můžu pomoci proti samotnému osudu? A propadnete beznaději. Ale pak si přece jen říkáte, že udělat něco a zkusit to, je daleko víc, než jenom přihlížet a čekat.
Tyto stránky jsou o osudu a o štěstí a jestli nějaký příběh sem patří, tak tento. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že právě tento osud malého chlapce, osud malého autisty. Osud malého človíčka, s nemocí tak zvláštní, s nemocí tak nebezpečnou a sebedestrukční. Stačí, když si vybavíte onoho dešťového mužíčka z filmu Rain Man, kterého tak skvěle zahrál Dustin Hoffman.
Možná, že si řeknete, že by měl pomoci stát, nebo zdravotní pojišťovna. Ale ti to neudělali a již neudělají. Na tohle peníze nejsou. Musíme přece budovat ještě honosnější paláce a ještě větší a luxusnější úřady a nikdo z kompetentních nevidí vidinu provize. Pokud si myslíte, že sami nemůžete nijak pomoci, zkuste alespoň zkopírovat tyto adresy emailem, nebo pomocí jiné sociální sítě je pošlete svým příbuzným, známým, přátelům. Děkujeme.
Vážení čtenáři stránek e-kniha.com
Naše naděje se zrodila v Londýně
František si toho za šest let prožil opravdu hodně
Další  |
